The video essay deals with the different ways and means which can trigger a physical perception in the spectator. The editing collage is composed of fragments of the author’s videos and is supplemented with a compilation of texts and talks with artists and theoreticians. By using and repeating some of the procedures, it highlights mechanisms which activate the sensuality of seeing.
The selection of authors is intended by the characteristics of individual videos, it has no ambition to map the attitude of Czech and Slovak video art towards the phenomenon of the body. It is about a sample of approaches among the formal areas of video art, video-performance and dance for the camera.

The body of a device and the physical experience of the human body, the borderline through which we perceive and experience the world. The distance between the digital and the physical is bridged by a single look. The physical body is dissolved in a digital space, the reality of space becomes a straight line, the look of the eye becomes the image in the frame of the display. Image as an universal language. The physical body should disappear, the digital body though needs the attention of the eye.

Director:  Nikola Brabcová & karin Šrubařová

Editing: Nikola Brabcová & karin Šrubařová

Translation: Deana Kolenčíková

Published: 16.4.2018

/

Video esej se zabývá způsoby a prostředky, kterými může video vyvolat v divákovi fyzický vjem. Střihová koláž je sestavena z fragmentů autorských videí a doplněna o kompilaci textů a rozhovorů s umělci a teoretiky, využitím a opakováním některých postupů, zviditelňuje mechanismy, které aktivují senzualitu vidění.
Výběr autorů je určen charakteristikou jednotlivých videí, nemá ambici mapovat postoj českého a slovenského videoartu k fenoménu těla, jedná se o vzorek přístupů mezi formálními okruhy: videoart, video-performance a dance for camera.

Tělo přístroje a fyzická zkušenost lidského těla, rozhraní, skrze která vnímáme a zažíváme svět. Vzdálenost mezi digitálním a fyzickým je překlenována jediným pohledem. Fyzické tělo se rozpouští v digitálním prostoru, z reality prostoru se stane přímka, z pohledu oka obraz v rámu displeje. Obraz jako univerzální řeč. Fyzické tělo mělo zmizet, digitální tělo však potřebuje být na očích.